Odkazy

TOPlist
TOPlist
O OBCI
Katastrální výměra:  945 ha
Průměr. nadmořská výška:   520 m.n.m.

Študlov se připomíná poprvé roku 1422, kdy král Zikmund zapsal Miroslavu z Cimburka vsi Bylnici, Štítnů, Malý a Velký Lačnov a Ščudlov k panství brumovskému. Jeho jméno je odvozeno od osobního jména Ščudla, který kdysi ves osídlil nebo mu patřila. Podle lidové tradice na vrchu Hrádku stávala tvrz (areál vrchu a jeho utváření by tomu odpovídal), ale písemné doklady o tom nejsou. Rovněž název vrchu Stráž napovídá, že snad i zde byla umístěna ostraha cesty od Klobouk k Lidečku.

 

Další historicky doložená písemná zpráva připomíná osadu Ščudlov roku 1503, kdy král Vladislav prodal panství Janu Lomnickému z Meziříčí. V této době k velmi rozsáhlému panství brumovskému náležely mimo jiné hrad a město Brumov, městečko Klobouky, vesnice Bylnice, Vlář, Štítná, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Překaz, Ščudlov, Střelná, Senínka, Horní a Dolní Lidečko, Půlčín, Lačnov a zámek Hrádek. Asi v polovině 17.století nastalo u původního brumovského panství k rozdělení na tři díly - Brumov, Haluzice a Návojná. Od roku 1659 náležel Študlov statku v Návojné a patřil k němu až do roku 1848 (v této době byl majitelem panství návojského rytíř Wolfgang Manner a jeho manželka Barbara Šiková. Jejich rod vlastnil panství až do roku 1945). Spolu s okolními obcemi se i Študlov stával často cílem nájezdů Tatarů a v pozdější době Kuruců. Roku 1663 za tatarského vpádu byli ve vsi zabiti čtyři lidé, vypáleno pět chalup, uloupeno pět koní, tři krávy a 191 ovcí. Většina lidí i s dobytkem se ukryla v lesích nad vsí. Roku 1805 se obyvatelé vzbouřili proti vrchnosti jednak pro nadměrné roboty a jednak pro zabírání obecních pozemků. Vrchnost povolala na Študlov vojsko, které vzpouru utlumilo. Roku 1848 měla obec spor s vrchností o lesy, spor však prohrála a dostala jen malou náhradu. Študlov byl chudou dřevěnou dědinou. Hlavní obživou bylo zemědělství, roztříštěné do malých parcel a domácká výroba šindele a dřevěného zemědělského nářadí, kterou byla obec známá. V obci se pěstovalo a dosud pěstuje hodně ovocného stromoví hlavně jabloní, švestek, hrušní a třešní. Vzhledem k velké odloučenosti obce zde nikdy nebyl velký počet živnostníků a ani pro ně živnost nepředstavovala hlavní zdoj obživy. Mnoho lidí se ze Študlova vystěhovalo do Ameriky již za Rakousko - Uherska a vystěhovalectví pokračovalo i za první republiky.

 

Smutná vzpomínka zůstala na první světovou válku. Na různé fronty narukovalo celkem 132 mužů, z nichž    se 13 už nikdy nevrátilo. Ani v nově vytvořené Československé republice se občanům neulehčilo. Možnost lepšího výdělku nastala až za stavby železnice ze Vsetína do Bylnice a pak v letech 1935 - 1937 z Horního Lidče do Půchova. Okupace v roce 1939 dost těžce poznamenala život v obci. Nacisté zde postavili dlouhý dřevěný barák pro strážní službu, protože Študlov byl pohraniční obcí tzv. Velkoněmecké říše. V 15.března 1939 němečtí "financi" jako část jednotky, patřící k velitelství v Horní Lidči. Totální nasazení v Německu postihlo 16 občanů obce. Válečná fronta na začátkem května 1945 šla mimo obec, takže konec války už zastihl obec bez německých vojáků. Obec byla osvobozena 2. května v 8 hodin ráno sovětskými a rumunskými vojáky. Němci zmizeli již večer 1. května. V 15 hodin přijeli do obce vojáci zpravodajské služby 1. čs. armádního sboru.

Historickou událostí je možno nazvat rok 1942, kdy byl do obce přiveden elektrický proud, první žárovky se rozsvítily ve škole, v obecní kanceláři, v hospodě, u starosty, prvního radního, kováře, na finančním úřadě a u obecního policajta. Ve stejném roce roce bylo do obce přivedeno telefonní vedení a v hospodě U Vašičků byla umístěna veřejná hovorna.

Škola vznikla roku 1820 a vyučovalo se zprvu v pronajatém dřevěném domku. Roku 1824 byla postavena dřevěná školní budova a roku 1878 zděná, která po rekonstrukcích v letech 1899, 1948, 1974 a 1999 slouží dodnes.

Z přírodních památek a zajímavostí je zde v horní polovině obce u hlavní silnice jedna staletá lípa velkolistá (druhá, ve spodní části obce, musela být kvůli své značné zchátralosti pokácena). V lese a potoce nad vsí lze tu a tam ještě nalézt drobné úlomky jantaru, který ve vrchních vrstvách zvětral. Hrádek a Stráž jsou pozoruhodné lokality se zbytky třetihorní flóry: vemeník, břečťan, vzácné vstavače, hořec, plavuně, lilie zlatohlavá a mečík střechový. Pozoruhodná je i valašská roubená chalupa (č.p.82), dokládající podmínky zdejšího života v polovině 19.století. Další z historických budov obce byly přeneseny do Valašského muzea v přírodě v Rožnově p.R. viz chalupa miškaře ze Študlova.

Velkou slavností v obci se stalo vysvěcení nového římskokatolického kostela sv.Matouše dne 8.října 1994 za přítomnosti olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera. Výročí svěcení kostela se slaví každoročně začátkem října.

Zdroj: Okres Vsetín - vlastivědná příručka pro učitele základ. škol vydaná v roce 1983, OÚ Študlov aj.

 

Reklama